Síla v proměnách

 Pop-art jako jazyk svobody a nadhledu. Příběh šátku Síla v proměnách je osobní zpovědí i manifestem ženské odvahy, nebát se selhání, hrát si s barvami života a zůstat sama sebou.

 Po narození druhé dcery jsem znovu a znovu narážela na to, jak společnost žene ženy do přesně vymezených rolí. Matka, partnerka, profesionálka, hospodyně, přítelkyně. A všechny tyto tváře mají být na sto procent, bez zaváhání, bez pádu, bez nádechu. Bylo to, jako by se očekávalo, že žena je superhrdinka, která dokáže všechno a nikdy se neunaví.

 Ale realita je jiná. Každá z nás se proměňuje. Někdy jsme silné, někdy křehké. Někdy toužíme po klidu, jindy po dobrodružství. A právě v té proměnlivosti je naše skutečná síla. To, že se nebojíme přiznat slabost, hledat vlastní cestu, někdy se zasmát i tam, kde by se možná čekaly slzy.

 Pop-art pro mě byl dokonalým jazykem, jak jsem si ve své hlavě hrála se sebevyjádřením svých vnitřních pocitů, někdy napětí, jindy zklamání ze selhání, pak zase tlaků sama na sebe. Miluji ten styl malby, je barevný, veselý a s nadsázkou. Neidealizuje život, ale ukazuje ho tak, jaký opravdu je, s ironií, humorem i trochou vzdoru. V jeho hravosti se skrývá připomínka, že pocity selhání nebo vyčerpání v některé z našich rolí zná čas od času každá z nás. Pop-art nám ukazuje krásu nadsázky: že se nemusíme zbláznit z každého tlaku či očekávání, že nemusíme být perfektní superhrdinky na všech frontách. Stačí brát věci s lehkostí, nebát se zasmát sama sobě a nenechat se okolím tlačit do škatulek. A právě tehdy, když zůstaneme samy sebou, se ukáže opravdová ženská síla.

 „Síla v proměnách“ je proto mým osobním manifestem. Je to pocta všem ženám, které balancují mezi rolemi, hledají vlastní tvář a přitom si uchovávají radost, humor a odvahu být samy sebou.